Stavba hlavy

Než se pustíme do kresby portrétů, vyplatí se zopakovat si, co víme o základních anatomických znacích správně nakreslené hlavy.
Zpočátku se vám bude zdát, že potíže, s nimiž se budete potýkat při kresbě portrétů, jsou jakéhosi záhadnáho a nepostižitelného rázu, ve skutečnosti jsou však způsobeny nějakou jednoduchou a naprosto elementární příčinou, jakou je například porušení oválného tvaru hlavy nebo nesprávné umístění očí.
Jakmile získáte v portrétní malbě praxi, stane se pro vás kresba těchto detailů jednodišší.

Základní kosti, z nichž se skládá lidská hlava, můžete vidět na náčrtku č. 1.
Nalezení ideálního řešení problémů spojených proporcemi hlavy je cílem figurantů, malířů a učitelů kreslení již odedávna.
Osobně se zpravidla při stanovení proporcí spoléhám na zrak, sami však patrně zjistíte, že určité míty se hodí buď jako základ, nebo jako potvrzení přesnosti vašeho zraku.
Pro začátek je dobré představit si hlavu jako ovál. Ve skutečnosti jde o mnohem komplexnější tvar, který nelze na první pohled obsáhnout, zatím jsem však nenašel jednodušší nebo vhodnější způsob vizualizace hlavy než jako ovál.
Ke složitějším částem hlavy můžete přejít později; zachytíte-li správné rámcové prvky.

Budeme se zabývat kresbou jako celku, ale i jejím rozdělením na části obsahující jednotlivé rysy, a poté podrobnou stavbou jednotlivých rysů.